Populace Bulharska

Bulharsko je obýváno cca 7,12 milion lidí, z toho 1140 000 žije v hlavním městě, Sofie. Dalšími velkými městy jsou Plovdiv (400 000), Barva (315 000), Burgas (210 000), ruština (190000), Stará Zagora (162 000) i Plewen (140 000). Dimitrovgrad a Pleven jsou hlavní průmyslová města v zemi.

Bulhaři, stejně jako Srbové, patří do skupiny jižních Slovanů. Turci jsou nejpočetnější národnostní menšiny (8,5%), Rumuni (2,6%) a Makedonci (2,5%). Makedonci jsou většinou v oblasti Pirin, jižně od Sofie. Tato otázka vzbudila polemiku téměř století, ať jsou Makedonci Bulhaři, zda tvoří samostatnou etnickou skupinu. Bulharsko oficiálně uznává Makedonii jako zemi, ale neuznává Makedonce jako národnost. Aktivisté, kteří se snaží politicky zorganizovat makedonskou menšinu v Bulharsku, čelí pronásledování ze strany úřadů.

Turci, které jsou o 800 000, většina z nich obývá oblast na úpatí pohoří Severovýchod a Východní Rodopy. V letech 1912-1940 o 340000 Turci odešli z Bulharska do Turecka, a po druhé světové válce znovu opustila zemi 200 000 lidé. Začátek 1985 r. komunisté vytvořili plán nucené asimilace zbývajících Turků, koho přinutili vzít bulharská příjmení. Obřízka chlapců narozených do islámských rodin byla zakázána, Samostatné islámské hřbitovy byly uzavřeny, mnoho mešit bylo zavřeno a ramadán byl napaden (měsíc půstu). Bylo dokonce zakázáno nosit turecké oblečení a používat turecký jazyk. Na začátku 1989 r. proti těmto omezením se masově protestovalo, a po uvolnění pasového práva 350000 lidé tureckého původu odešli do Turecka (někteří z nich se vrátili do Bulharska). Po pádu Todora Żiwkow na konci 1989 r. mešity se otevřely, a w 1990 r. byl zaveden zákon umožňující obnovení tureckých příjmení. Ž 1991 r. objevila se možnost výuky v turečtině na státních školách.

V oblasti Rhodope, jižně od Plovdivu žije cca 250 000 Pomaków (potomci Slovanů, kdo konvertoval k islámu během Osmanské říše). V minulosti bylo Pomacy podrobeno stejnému procesu asimilace jako pozdější Turci. Mimo 550 000 Mnoho Romů žije v Růžovém údolí (zvláště v okolí Slivenu) a ačkoli komunisté zlepšili své životní podmínky, bylo jim odepřeno právo na zachování jejich etnické identity. Tři čtvrtiny Romů vyznávají islám.

V době vypuknutí druhé světové války bylo 50 000 Židé a téměř všichni přežili válku díky odporu Bulharska vůči fašistickým požadavkům, že Židé budou deportováni do vyhlazovacích táborů v Polsku. Ačkoli byli Židé shromážděni v místních pracovních táborech a museli nosit Davidovu hvězdu, nikdo nebyl vydán do Německa. Po válce většina z nich odešla do Izraele a v současné době žije pouze v Bulharsku 5000 zástupci této národnosti.